Na některé dotazy jsme Vám už odpověděli:
Voda z vodovodu pravděpodobně bezpečná je. Stejně pravděpodobně je i to, že zdravá není. V případě, že voda u Vás doma splňuje limity na množství nežádoucích látek, na které se testuje (testuje se 82 kritérií), je tady stále několik tisíc jiných škodlivin. Neexistuje jediný důvod, proč byste, i když Vaše voda splňuje limity, měli takovou vodu pít. Bezpečné množství chemikálií neexistuje. Pití takovéto „bezpečné“ vody je pro Vaše zdraví nerizikové.
Málokdo si však uvědomuje, že limity škodlivin jsou stanové s ohledem na jejich dopad na zdraví dospělého člověka. Bohužel se nebere ohled například na lidi s oslabenou imunitou, starší lidi nebo děti, u kterých je vliv škodlivých látek několikanásobně vyšší.
Až dnes se začíná intenzivně zkoumat vliv nežádoucích látek ve vodě, které se kombinují.
Faktem je, že i ty nejméně patrné stopy toxických látek a jiných škodlivin škodí (častokrát až s větším časovým odstupem), a teprve nyní vědci zjišťují do jaké míry.
Filtrování pitné vody v místě jejího odběru je ideální způsob získání nejkvalitnější vody.
Spolek prezidenta USA na prevenci proti rakovině uvádí, že pití filtrované pitné vody je jedno z pěti nejdůležitějších doporučení jako prevence proti rakovině.
Podle výsledků zkoumání odborníků sdružených pod názvem „Snižování environmentálních rizik vzniku rakoviny“ může domácí filtrování vody z vodovodu výrazně snížit vliv celé řady již známých nebo předpokládaných karcinogenů na lidský organismus.
Je tomu právě naopak. Vypařováním voda zmenšuje svůj objem a škodlivé látky tak v ní zůstávají ve větší koncentraci. Varem se z vody může zlikvidovat např. oxid uhličitý (CO2) nebo chlor, nezničí se však nežádoucí látky, které může voda obsahovat.
Proto je velmi důležité i k vaření používat přefiltrovanou vodu.
Nejlepší a nejobjektivnější odpověď má české sdružení na ochranu spotřebitelů Test, který po testování 18 vzorků balených vod kromě jiného také konstatovalo:
Podezření na přítomnost cizorodých toxických látek, použití nedovolené antimikrobiální úpravy, nedovolený výskyt cizorodých organických látek – chloroform, benzo(a)pyren, nadlimitní obsah dusitanů – to vše je přibaleno ve vodě balené. Často balené v „ochranné atmosféře“ přidáním dusíku těsně před uzavřením láhve.
Filtrovaná voda je nejvhodnější řešení také z hlediska ekonomického – litr filtrované vody je více než 10x levnější než litr vody balené. Nejdůležitějším argumentem však je, že víte, co pijete. Filtrovaná voda není nikterak ovlivněna převozem a skladováním, což pro balenou vodu není vždy ideální. V neposlední řadě je filtrovaná voda ekologickým řešením. Neprodukují se tak tuny plastových láhví a neprojezdí se stovky kilometrů. Balená voda narozdíl od filtrované většinou neřeší požadavek čisté vody na vaření, sprchování. Filtrovanou vodu máte vždy po ruce.
Naše tělo vodu dokáže uložit do zásoby. Zároveň se voda neustále spotřebovává. To znamená, že je jí třeba neustále doplňovat. Je lepší pít častěji v malých dávkách než méně často a velké množství. Nejvhodnější je pít mezi jídly. V případě, že máte žízeň během jídla, deci vody vám určitě neublíží.
Napít se hned ráno na lačno je velmi užitečné. Vhodné je se napít i večer před spaním, ne však v takovém množství, abyste nepřerušovali spánek buzením a chozením na toaletu.
Doporučená denní spotřeba tekutin je 30-40 ml na kg hmotnosti těla při běžné zátěži. Při zvýšené fyzické aktivitě nebo během letních horkých dní je to samozřejmě více. Žízeň není vždy správným ukazatelem, kdy se máme napít. Pokud máme pocit žízně, už je pozdě.
Jednoduchým ukazatelem, zda dodržujeme správný pitný režim, je ranní moč. Má být světlá a v dostatečném množství. Denně bychom měli vymočit alespoň 1 litr.
Nejvhodnějším nápojem na pití je přefiltrovaná „obyčejná“ voda z vodovodu pokojové teploty. Jako doplněk jsou vhodné také bylinkové a ovocné čaje, případně čerstvé 100% ovocné nebo zeleninové šťávy. Méně vhodné jsou sycené minerální vody, černý čaj, voda se šťávou, kupované džusy.
Nápoje sycené oxidem uhličitým také nejsou vhodné. Dráždí žaludek, překyselují organismus a bublinky vytvářejí tlak na bránici.
V každém případě Vám doporučujeme oba typy zařízení na filtraci vody. Odborníci uvádějí, že přijímání škodlivých látek během sprchování je několikanásobně vyšší než pitím vody. Je také pravdou, že voda, kterou pijeme, má v těle nezastupitelnou funkci. Takže odpověď na tuto otázku není jednoznačná. Během sprchování se otevírají póry pokožky, a tím Vaše tělo absorbuje velké množství nežádoucích látek. Chlor se odpařuje, a tak ho nezanedbatelné množství také vdechujete. Teplá voda je voda užitková, obsahuje větší množství nežádoucích látek než voda studená (pitná).
Takto filtrovaná voda je neocenitelná nejen pro lidi s citlivou pokožkou, ale hlavně pro děti. Kromě zdravotního hlediska, které je velmi důležité, výhodou sprchového filtru je také úžasný kosmetický efekt – starejte se o svou pokožku a pořiďte si filtr na sprchu. Mnoho lidí netuší, že teplá voda má obyčejně stejné množství, anebo větší množství chloru než většina bazénů. Sprchový filtr Vám může pomoci vyřešit problémy s ekzémem, lupénkou, lupy aj.
Sprchový systém Aquasana je unikátní dvojstupňový filtrační systém, který využívá kombinaci mědi a zinku jako oxidačního média a bloků uhlíku. Filtr odstraní víc jak 90 % chloru ve Vaší vodě a optimalizuje pH. Dochází k podstatnému snížení nežádoucích chemikálií, jako jsou trihalometany, zbytky pesticidů, prachových částic a jiných těkavých látek, které během sprchy přijímáme nejen přes pokožku, ale také je vdechujeme. Rozdíl pocítíte už za pár dní.
Po zakoupení filtru na úpravu pitné vody ho jednoduchým způsobem nainstalujete a okamžitě používáte čistou vodu minimálně půl roku bez dalších nákladů. Po půl roce opět jednoduchým způsobem vyměníte filtrační vložku. V prvním roce získáte litr nejlepší vody za 0,04 EUR (cca 1,20 Kč). V dalších letech to už bude pouze 0,023 EUR (cca 0,70 Kč). Zdravá filtrovaná voda máte k dispozici kdykoliv, a to nejen na pití, ale také na vaření.
Ve filtrech Aquasana není na rozdíl od většiny jiných filtrů použito stříbro. Podle některých posledních studií má stříbro podobně toxické účinky jako rtuť a olovo – látky, které jsou zdraví škodlivé a které AQ 4000 filtr odstraňuje.
Chlor byl poprvé do vodovodního systému přidán v roce 1908 v Chicagu, aby pomáhal eliminovat různé choroby z vody, jako je cholera a břišní tyfus. Chlor se standardně používá na dezinfekci pitné vody už více jak 80 let a díky dezinfekčním účinkům měl některé pozitivní účinky na zdraví lidí.
Vaše několikatýdenní nepřítomnost určitě není problém. Stačí, když pustíte přes filtr vodu na 2 a 3 minuty a takto jej propláchnete. Potom ho opět můžete bez problémů používat. Pokud plánujete filtr nevyužívat více jak 2 měsíce, doporučujeme Vám vyjmout filtrační vložku, vysušit ji a uložit do chladničky.
Pro nejzranitelnější část naší populace, naše nejmenší, je určený speciální druh vody „voda pro kojence“. Pro vodu pro kojence platí přísnější požadavky, např. obsah dusičnanů smí být pouze 10 mg/l. Voda z vodovodu může mít dusičnanů až 50 mg/l (!). Přestože kvalita vody z vodovodu nen v celé republice stejná, může se po finální úpravě změnit a lišit od původního složení. Nedoporučuje se připravovat stravu pro kojence z vody, u které neznáme složení.
Kvalitní reverzní osmóza (vratné prolínání) má své opodstatnění. Jedná se o razantní systém, který je vhodný také na úpravu znečištěné vody. Na dočištění vody z vodovodního kohoutku má však několik nevýhod. Asi nejdůležitější jsou vysoké vstupní a provozní náklady. Kvalitní reverzní osmóza s nutným domineralizováním vyčištěné vody stojí několik stovek euro. Nutná je také každoroční profesionální technická údržba systému, která také stojí nemálo finančních prostředků. Na jeden litr vyčištěné vody vzniká několik litrů odpadové vody. V neposlední řadě systém, který čistí vodu, je pomalý. Toto bývá řešeno tlakovým zásobníkem, který zabírá další prostor.
Je to určitě lepší řešení než žádné. Konvicové filtry odstraní z vody chlor a některé nežádoucí látky. Výhodou jsou nižší pořizovací náklady. Nutná je ale častější výměna filtračních vložek. Nevýhodou je pomalá filtrace, filtrace je také méně účinná, protože v systému není tlak, a tím pádem je kontakt vody s účinnými látkami menší. Konvicové filtry neodstraňují například olovo, cysty, THM, VOC, MTBE.
Filtr používá mechanickou filtraci 0,5 mikronu. Jako médium jsou použity uhlíkové bloky (aktivní uhlí) a ATS iontová výměna.
pH závisí na množství minerálů ve vodním zdroji, v závislosti na lokalitě. S použitím QA 4000 je pH stabilizované, mezi 7,25 až 8,5.
Aquasana filtry jsou testované a certifikované
Underwriters Laboratories, U. S.;
Kalifornské ministerstvo zdravotnictví, osvědčení # 06-1792.
Filtry se prodávají ve více jak 40 zemích světa. Kromě země původu USA to jsou Německo, Anglie, Dánsko atd.
Odborník na vodu Peter Ferreira na běžné pití doporučuje obyčejnou čistou vodu s malým množstvím minerálů.
„Naše tělo totiž v minerály obsažené v minerálce nedokáže optimálně využít,“ tvrdí. Jen organicky zabudované minerály v ovoci a zelenině mohou být v těle dobře využity. Anorganické minerální stavební kameny, které jsou v minerálních vodách, se často spojí s dalšími látkami, jako jsou živočišné bílkoviny, a hromadí se na stěnách cév nebo kloubů. Podle jeho slov voda dokáže zbavit tělo škodlivých nánosů o to lépe, čím méně minerálů obsahuje. Navíc by neměla mít bublinky (známé CO2). Minerální vody jsou v podstatě velmi rozředěným roztokem různých solí, stopových prvků a plynů. Zejména středně a velmi mineralizované vody jsou nevhodné jako základ pitného režimu a jejich dlouhodobá konzumace v závislosti na jejich složení není vhodná. Na každodenní pití pro lidi bez rozdílu věku a zdravotního stavu je nejvhodnější čistá voda s nízkou mineralizací, přičemž konzumace minerální vody by měla být omezená.
Umístění filtračního systému u místa spotřeby je zdaleka nejlepší způsob, jak zabezpečit co nejvyšší kvalitu vody. Filtrovaní vody v místě použití a odstranění nečistot těsně před spotřebou eliminuje možnost rekontaminace. „Vstupní systémy“ nabízejí některé výhody, ale nenahrazují výhody filtrace v místě přímé spotřeby.
Kontrola kvality pitné vody a její zdravotní nezávadnost se určuje na Slovensku prostřednictvím souboru 82 ukazatelů kvality vody, reprezentující fyzikální, chemické, biologické a mikrobiologické vlastnosti vody. V USA to je 90 ukazatelů.
Je to celkové množství rozpuštěných látek ve vodě, kterými jsou především vápník a hořčík a jejich přítomnost v žádném případně nepřispívají k měření znečištění vody. Testy, které měří vodivost vody (často používané společnostmi zabývající se prodejem reverzní osmózy), poskytují jen hrubý odhad rozpuštěných látek, hlavně minerálů a nepoukazují na kvalitu vody. Toto testování kvality vody je velmi zavádějící a mělo by být považováno za neetické.
Ukazatele kvality pitné vody jsou definovány nařízením vlády SR č. 354/2006 Z. z., kterým se ustanovují požadavky na vodu určenou pro lidskou spotřebu a kontrolu kvality vody určené pro lidskou spotřebu.
Limitní hodnoty ukazatelů kvality vody jsou podle jejich významu na zdraví rozlišovány na – doporučenou hodnotu, indikační hodnotu, mezní hodnotu a nejvyšší mezní hodnotu. Nejzávažnější zdravotní následky má překročení nevyšších mezních hodnot, jejichž překročení vylučuje použití této vody jako pitné.
Kontrola vody prostřednictvím vybraných ukazatelů má zabezpečit komplexní informaci o její kvalitě, a tím také o možném pozitivním nebo negativním vlivu na zdraví člověka.